Jdi na obsah Jdi na menu

Jak na MAKROFOTOGRAFII .

20. 5. 2011

 

 Jak a co potřebujeme pro MAKROFOTOGRAFII

 

Máte zájem fotit makro? Zde je vypsána stručně základní technika co se nejčastěji používá v dnešní době pro makrofotografii u digitálních zrdcadlovek.

 

MAKROOBJEKTIV

Jediná pomůcka pro makrofotografi, se kterou lze ostřit i na nekonečno, je makroobjektiv. Je to vlastně normální objektiv, kterým můžeme zaostřit na menší vzdálenosti než normální objektiv a tím umožnit zvětšení předmětu až do měřítka 1 : 1. Požadavkem makroobjektivů je také velká světelnost, která většinou začíná na hodnotě 2,8.

Mezi hlavní výhody patří zejména zachování možnosti automatiky fotoaparátu a objektivu a tím možné měření expozice přístrojem. V mnoha případech je automatika fotoaparátu schopna i zaostřovat, i když ve větším měřítku zvětšení již není fotoaparát schopen mnohdy správně zaostřit. Značnou nevýhodou je cena, která je vyšší než cena objektivů srovnatelné ohniskové vzdálenosti bez možnosti zaostření na krátkou vzdálenost.

Makroobjektivy se dělí dle ohniskové vzdálenosti, která určuje vzdálenost objektivu od fotografovaného předmětu. Objektivy s ohniskovou vzdáleností okolo 50 mm se hodí spíše k fotografování statických předmětů, protože vyžadují kratší vzdálenost od objektu svým širším úhlem záběru. Menší úhel záběru mají objektivy s ohniskovou vzdáleností okolo 100 mm, které se hodí pro fotografování statických i pohyblivých záběrů a jsou z makroobjektivů skupinou nejvíce univerzální. Objektivy s ohniskovou vzdáleností okolo 200 mm mají nejmenší úhel záběru a tudíž vyžadují delší vzdálenost od předmětu. Světelnost je ale nižší a při fotografování pohyblivých předmětů může dojít k pohybové neostrosti vlivem dlouhé ohniskové vzdálenosti. Proto je třeba používat kratší časy závěrky nebo mít fotoaparát upevněn na stativu.

Cena makroobjektivů je značně vyšší než u ostatních fotografických pomůcek, ale objektiv můžeme následně použít i jako portrétní, proto se jej vyplatí pořídit zejména pro vážné zájemce o makrofotografii.

 Obrazek

Obrazek

 

Mezikroužky

Mezikroužky jsou vlastně „kus černé trubky“ nasazený mezi tělo foťáku a objektiv. Tím oddálí objektiv od roviny snímače a opět umožní ostřit na kratší vzdálenost než normálně. Vyrábí se většinou v sadách 12, 20 a 36mm a jdou různě kombinovat a tím měnit vzdálenost oddálení objektivu od těla foťáku. Na první pohled jednoduché, při podrobnějším pohledu si však uvědomíte, že mezikroužky snižují cca o 2 clonová čísla světelnost objektivu (např. váš objektiv f/4 bude po nasazení mezikroužků cca f/8) a také se násobí všechny optické vady objektivu (zejména chromatická vada).

Obrazek

 

Telekonvertor

 

Telekonvertor je optická soustava s udaným koeficientem prodloužení ohniskové délky objektivu a tedy i zvětšením měřítka zobrazení, nejčastěji 1,4x nebo 2x. Vkládá se mezi tělo a objektiv jeko mezikroužek. Snižuje světelnost objektivu o jednu (1,4x) nebo dvě (2x) clony. Jeho výhoda je v tom, že ze stejné vzdálenosti od fotografovaného objektu dostaneš 1,4 nebo 2-násobně větší obraz. Jeho určení je původně prodloužení ohniskové délky teleobjektivů (proto telekonvertor), ale nic nebrání v jeho využití ke snímkům zblízka. U telekonvertoru si prověř kompatibilitu s objektivem, ke kterému jej chceš použít. Nevhodnou kombinací může dojít k mechanickému poškození jak objektivu, tak telekonvertoru.

 

Obrazek

 

 

Předsádky ( Close-UP filtry)


Předsádková čočka je nejjednodušší a asi i nejlevnější cestou k makrofotografii. Je to v podstatě lupa, která se našroubuje na přední přírubu normálního objektivu (jako filtr) a umožní ostřit na kratší vzdálenosti než samotný objektiv bez předsádky. Naopak nelze s ní již ostřit na nekonečno.

 

Obrazek

Reverzní objektiv

Reverzní montáž objektivu je to nejlevnější řešení. Stačí, když si opatříš nebo vyrobíš reverzní kroužek - mezikus, který Ti umožní namontovat objektiv na tělo opačně, tedy čelní čočkou směrem k tělu kamery. Po optické stránce je toto řešení výborné, kvalita objektivu nijak neutrpí, co působí komplikace, je ztráta všech propojení objektivu s tělem kamery. To je nepříjemné zejména u těch značek, které zrušily u svých objektivů clonový kroužek, takže je nutno používat objektivy ze starých manuálních zrcadlovek a před každým záběrem odclonit, zaostřit, zaclonit a zmáčknout spoušť. Vhodné ohnisko pro tyto experimenty je kolem 50mm, širokoúhlejšími objektivy dosáhneš většího zvětšení. Než se pustíš do shánění či výroby reverzního kroužku, ověř si improvizovaně (třeba pomocí kartonu a lepící pásky) vhodnost konkrétního objektivu pro reverzní použití.

Reverzní párování objektivů je založeno na stejném principu, také potřebuješ mezikus, reverzní párovací kroužek, který tentokrát umožní reverzní montáž dvou objektivů čelními čočkami k sobě. U párovacího kroužku je důležitý průměr, který musí souhlasit s průměrem závitu na objektivu. Reverzně namontovaný objektiv může být zcela libovolné značky, jen si musíš pohlídat, aby nebyl zacloněný, což by znamenalo katastrofální vinětaci. Z téhož důvodu je vhodné, aby byl co nejsvětelnější. Originální objektiv zůstává ve správné poloze, čímž odpadají problémy se ztrátou propojení a všechny jeho funkce zůstávají zachovány. Kvalitu zobrazení je opět nutno ověřit, v některých případech může docházet k vinětaci nebo ztrátě kresby směrem k okrajům snímku. Při kombinaci dvou padesátek by výsledkem mělo být makro v měřítku 1:1, při kombinaci originálního objektivu 100mm s reverzním 50mm dokonce 2:1.

 

Obrazek

 

Makroměch

Obdobou mezikroužků je měchové zařízení neboli makroměch, který umožňuje plynulou změnu velikosti a tím zvětšení zpravidla ve větším rozsahu. K některým makroměchům můžeme kombinovat i reverzní kroužek, díky kterému dojde k obrovskému zvětšení. Toto zažízení je poměrně veliké takže se používá spíše v atelierových podmínkách.

 

Obrazek

 

Makroblesk

Makroblesk je blesk určený pro fotografování blízkých předmětů. Nejčastěji je připevněn k filtrovému závitu objektivu. U některých blesků se můžeme setkat i s vnějším filtrovým závitem, který umožní připevnit další filtry nebo jiné pomůcky. Základem makroblesku jsou bleskové výbojky nebo vysocesvítivé LED diody, které jsou uchyceny do kruhu. Blesk je následně pomocí kabelu spojen s řídící jednotkou, nejčastěji uchycenou v držáku blesku na těle fotoaparátu. Pokud se však přední část objektivu při ostření otáčí, je nutno dát pozor na omotávání kabelu, který by mohl blesk poškodit. Velice užitečnou vlastností makroblesků je změna intenzity světla na různých stranách a nasvícení blízkého předmětu z různých stran.

 

Obrazek

 

Makrosáňky

U většiny makro objektivů se poměr zobrazení 1:1 nachází přesně v nejkratší možné zaostřovací vzdálenosti. V praxi to znamená zaostřit na minimální vzdálenost a následně pohybovat fotoaparátem nebo foceným předmětem. to je velmi nepohodlné ale hlavně velmi obtížné. Proto zde jsou makrosáňky s kterými se dá pohodlně a přesně přibližovat nebo oddalovat k fotografovanému objektu.

 

Obrazek

STATIV

Nezbytnou a důležitou pomůckou při makrofotografii je stativ ovšem občas na úkor pohodlí fotografa. Ale jen s použitím stativu budou vaše fotky ostré a tvářit se profesionálně!

Stativ udržuje aparát ve stabilní poloze a umožní vám umístit jej přesně tam, kam potřebujete, a tím vám dovolí přesně zaostřit a zkomponovat vaší snímky.

Umožní vám provádět v kompozici drobné změny a ty navzájem porovnávat.

Můžete se zcela soustředit na fotografovaný objekt, aniž byste se museli při expozici dívat do hledáčku.

Můžete používat jakoukoli kombinaci expoziční doby a clony při nízkém ISO tak, abyste dosáhly žádoucího výsledku.

Stativů dnes existuje stovky druhů od různých výrobnů např. Velbon, Manfrotto, Gitzo, Benro aj. a dále na ně můžete pořídit nejrůznější hlavy a příslušenství! Z mé zkušenosti se nevyplatí kupovat ty nejmenší a nejlehčí stativy za malé peníze, je lepší si připlatit a koupit kvalitní stativ, který vám bude věrně sloužit a na který se spolehnete v těch nejhorších fotografických podmínkách! Dobré je se při koupi poradit s prodejcem on vám rád pomůže při výběru!

 

 

 

Obrazek